Sobota, 22 Říjen 2011 11:18

Projev Miroslavy Němcové, 1. místopředsedkyně ODS- 22. Kongres ODS, Praha 22. října 2011

Vážený pane předsedo, vážení hosté, vážené kolegyně, kolegové, dámy a pánové.

Scházíme se na svém pravidelném kongresu rok a čtvrt po parlamentních volbách. K samotným volbám se již vracet nebudu. Jeden fakt je třeba zmínit. Pravicoví voliči nezmizeli. Ano, rozdělili se. Část z nich od ODS odešla a my budeme usilovat o jejich návrat. Co  tomu pomůže, co tomu brání? Tomu se chci věnovat v následujících minutách.  Pomůže nám:

1. Čitelnost a předvídatelnost programových kroků. (podmínka směrem k veřejnosti)

I když jsme nuceni pod diktátem poměrného volebního systému k řadě kompromisů uvnitř koalice, musí nám veřejnost v každé chvíli dobře rozumět. Nesmí se v nich ztratit naše původní linka, náš směr. Připomeňme si:

-    Programovým cílem ODS bylo snižování zadlužení naší země. Tyto kroky děláme a není to snadné
-    Naším dlouhodobým postojem byl eurorealismus. Nehrnuli jsme se do eurozóny a i nyní jsme jedinou sílou, která se vší rozhodností nedoporučuje vstup naší země do společenství, které je podmiňováno vlastními dluhy a neví si s touto situací rady. Netěší nás to, protože jakýkoli otřes v eurozóně bude mít své dopady i u nás. Ale jednoznačně a dlouhodobě toto obezřetné stanovisko k euru zastáváme.
-    Přesvědčovali jsme voliče o nutnosti nastavit pravidla v sociální oblasti a ve zdravotnictví tak, aby tyto systémy nebyly zneužívány a sloužily těm, kteří je opravdu potřebují. Tyto zásady tvoří kostru vládou přijatých reforem.

Tyto tři příklady svědčí o tom, že jsme náš směr neztratili a říkám to s plnou vahou navzdory komentářům tvrdícím opak. Že držíme směr lze odvodit z poměrně stabilní podpory veřejnosti, která v podstatě kopíruje náš volební výsledek. Tato podpora je dvojnásob cenná, protože přichází v době představování nepopulárních reforem.

Hovoří o ní několik desítek průzkumů veřejného mínění za toto období. Vím, že nejsme prvoplánoví a průzkumy bereme se zasvěcenou rezervou. Ale nemluvím o jednom či pěti průzkumech, mluvím o časové řadě, která o našem postavení u veřejnosti dává solidní  obraz.

2. Jednota a schopnost koncentrace sil uvnitř ODS (směr k ODS)
Víme-li, které jsou naše programové cíle a jaké podmínky máme k jejich naplnění, nemůžeme připustit jejich zpochybňování našimi vnitřními neshodami. Prosím neplést si tato slova s vnitrostranickou diskusí, která je  samozřejmostí a nikdy ji nikdo neomezoval (s jedinou výjimkou našeho předposledního Kongresu, kdy jedna jeho část byla oproti všem zvyklostem neveřejná a mnozí z nás to oprávněně kritizovali).

Jednota v mém pojetí znamená, že nemáme svými chybami pomáhat našim konkurentům zprava nebo zleva. Konkrétně mám na mysli ty,  kteří dodávají informace o nás pod krytím (blízký zdroj vedení ODS). Někdy tyto zdroje blízké komukoli „prodávají vodu“ nebo záměrně zkreslují události, protože mají svůj cíl, někdy prozrazují něco z našich úvah, plánů či příprav, což v důsledku vede k jejich zmaření. Tyto metody nás oslabují a naši voliči pátrají, co se to vlastně u nás děje.

Koncentrace v mém pojetí znamená znalost cílů a určení priorit tak, abychom pracovali co možná nejefektivněji.
Abych to řekla jasně: víme, že naším nejbližším cílem jsou krajské a senátní volby v příštím roce a zároveň víme, že to budou volby určitě těžké. Nelze si vnitřně ubírat síly a místo s konkurencí zápasit se sebou samými.

Víme, že kromě Prahy nemáme hejtmana.  Krajské volby budou velmi ovlivňovat celostátní témata a pouze sekundárně do nich vstoupí to, co by jejich náplní v konkrétním teritoriu být mělo.

Výjimkou mohou být například jižní Čechy v otázce ochrany Šumavy před kůrovcem a zaslepenými ekologickými aktivisty. Zde jsme jasně řekli svůj názor a není důvod téma přenechat jiným.

Výjimkou budou také kraje potýkající se s otázkou sociálně nepřizpůsobivých občanů. Nevidíme již dnes paniku hejtmanky severních Čech, která nepodporovala návrhy našich lidí z tohoto regionu a nyní se probrala a hodlá se tímto tématem profilovat? Ať tedy nejprve přesvědčí své kolegy z ČSSD – ze Sněmovny i Senátu-, aby podpořili návrhy, které poslankyně a poslanci ODS předložili, a které mohou napětí na Severu brzy zmírnit. Může to udělat hned a na krajské volby nemusí čekat. Vyzývám ji k tomu.

V Senátu budeme obhajovat 13 křesel z 27, tedy zhruba polovinu. Socialisté jenom šest, komunisté 1, zbylých sedm připadá na KDU-ČSL, TOP09, Stan a nezávislé. Senátní volby rozhodnou o příštím prezidentovi naší země, nebude-li prosazena přímá volba. Lze očekávat, že právě to se stane jejich tématem.

Jestli ODS chce narušit hegemonii socialistů v krajích, musí nalézt silné a důvěryhodné osobnosti, protože volební střet bude tvrdý. Musíme uchopit svá místní témata a nepřenechat je těm, kteří by nám je chtěli vzít a dosud nic pro jejich řešení neudělali.

Jestli nechceme mít příštím prezidentem Vladimíra Špidlu (uvádím poslední jméno, které se z levé strany objevilo), čeká nás obrovská práce v senátní kampani. Proto mluvím o nedrobení sil, proto mluvím o jednotě, proto mluvím o plné koncentraci na tyto úkoly.

3.Třetí podmínkou, aby pravice neztratila voliče: Dobré vládnutí (směr ke koaličním partnerům)

Od vzniku vlády s nebývalou sílou hlasů ve Sněmovně a velkého očekávání hladkého vládnutí jsme prošli složitými měsíci.

Že vládnutí v koalici se stranou, myslím nyní Věci veřejné, která neměla ani minimální zkušenost z „velké politiky“, nebude snadné, jsme tušili, očekávali. Řadu věcí jsme však přece jenom očekávat nemohli.

Že vládnutí v koalici se stranou, kterou přivedl do Sněmovny Miroslav Kalousek s tváří Karla Schwarzenberga bude permanentní soutěží o to, kdo převezme otěže  na pravici,  se ukázalo velmi záhy.

Ale v historii nenalezneme koaliční vlády jakéhokoliv složení, které by podobné problémy neměly. Kdo chce, může si připomenout „konstruktivní“ postoje lidovců ve vládě Mirka Topolánka například v otázce zdravotnictví.  Nebo Zelené, kteří v prezidentské volbě neváhali jít s námi  do otevřené války.

Připomínám to proto, abychom nepočítali s tím, že koaliční vládnutí bude někdy snadnější. Ano, přát si to můžeme, ale realita a zkušenost nám jasně říkají, co lze a co nelze očekávat. Ale mluvím o tom ještě z jednoho důvodu.

Nechci, abychom se podíleli na nesmyslné hře na koaliční viníky a koaliční borce. Jsme s našimi partnery na jedné lodi. Ano, neseme vyšší odpovědnost, její  největší díl leží logicky na premiérovi.

ODS uzavřela koaliční smlouvu a patří k pravicovým ctnostem, že takový závazek se plní. Samozřejmě s tím, že stejné jednání požadujeme i od našich partnerů. Proto jim z našeho Kongresu chci něco vzkázat:

Vážení členové TOP 09 a starostové, vážení členové VV,

žádám Vás, abychom plnili závazek, který jsme na sebe se vší odpovědností k naší zemi vzali. Jakkoli chceme individuálně uspět v nadcházejících volbách, musíme spolu umět vládnout. Doba, která nás čeká, bude těžší než období, které uplynulo od voleb. Jakékoli zpochybňování společného úsilí poškodí vás jako strany, nás jako stranu, ale též (a zejména) občany, naše voliče, kteří mají oprávněné obavy. Sledují jak situaci v eurozóně, tak celou EU, dění na severu Afriky i v jiných, notoricky komplikovaných, částech světa. Chtějí, abychom se plně koncentrovali na tyto hrozby a udělali vše, co je v lidských i politických silách, abychom je co nejvíce eliminovali.  To je náš společný úkol. ODS se k němu hlásí a tak, jedině tak, hodlá postupovat. Vyzýváme vás k takové spolupráci.

Dámy a pánové,
dovolte mi ještě několik poznámek:

1.    Chci říci důrazně: uplynulý rok byl z hlediska výkonu vládní moci úspěšný. A to i přes nepříjemné kauzy, které nám u veřejnosti uškodily. Máme schopného premiéra, jehož styl i výsledky nesou užitečné ovoce. Vláda předložila po roce svého fungování do Poslanecké sněmovny návrh reforem, které slibovala ve svém programovém prohlášení.
Je proto obrovským paradoxem či krátkozrakostí, že její předchůdkyně, úřednická vláda, je hodnocena jako velmi prospěšná, třebaže nedokázala udělat rozhodnutí, která udělat měla. A měla na ně také rok času.
Mám na mysli zejména: 
•    Janota - neprosazení úsporných balíčků v rozpočtu na rok 2010
•    legislativní nečinnost ve věci fotovoltaických elektráren (náprava Nečasova vláda)
•    Kohout – zavedena víza pro občany ČR do Kanady

2.    Tato koalice je stále jedinou kvalitní většinovou sestavou, která je schopna systémově řešit  složitou situaci dneška. Proto se vrátím do letošního jara k úvahám o možnosti předčasných parlamentních voleb, jako nejvýhodnějšího řešení.
V roce 2006 jsem na našem kongresu volala po rychlých předčasných volbách. Byli jsme znehybněni volebním patem a šokováni Paroubkovým gottwaldovským projevem. Vítězství v opakovaných volbách by pravici neuteklo.

Ale nyní? V situaci možné ústavní většiny KSČM a ČSSD, mohl po předčasných volbách volat jen někdo, kdo politice vůbec nerozumí (pak nechápu, proč v ní chce působit) nebo někdo, kdo sledoval jen své osobní parciální cíle (a pak sice velmi dobře rozumím tomu, proč chce v politice působit, ale nebudu s ním nikdy souhlasit). V situaci padajících ratingů, které vyškrtávají ze seznamu investorů jednu zemi za druhou? Pád pravicové vlády v době, kdy je třeba odvahy k velkým škrtům, by byl historickou chybou, selháním, za které bychom těžce zaplatili.

3.    Naším hlavním politickým soupeřem je spojená rudooranžová levice. Neslyšeli jsme od ní za poslední měsíce ani jeden smysluplný návrh, který by se pokoušel odvrátit hrozby, jimž naše země čelí. Říkají, že naše zadlužení není tak hrozivé jako jinde, jinými slovy: zdroje jsou. Říkají, že podporují náš vstup do eurozóny, jinými slovy zdroje na placení cizích dluhů naše země má a ráda dá. Ani v tak složité situaci nedali přednost zájmům země před zájmy úzce stranickými. Není omluvou, že mají hluboké vnitřní rozpory a ČSSD se štěpí. Odpovědná politická síla musí být schopná v jistou chvíli jednání dle vyššího principu. Ani náznak něčeho takového nepřichází. Mějme to na paměti.

4.    ODS není nějaká politická letnička, na politické scéně působíme již 20 let. Jsme a zůstáváme základní silou pravice. Přesto, že se vždy vynoří nová uskupení, která na sebe zprvu strhnou pozornost, postupně jim dochází dech. Co se stalo s celou plejádou malých pravicových stran? Kde jsou všichni naši bývalí koaliční partneři? Nejsou.

Odpovědnost za obhajobu konzervativních pravicových názorů nejvíce leží opět na našich ramenou. Od nás se očekává rozvaha. Od nás se očekává promyšlená rozhodnost. Nemůžeme se dívat a uvažovat v horizontu dní, musíme vidět dopředu v letech. Pro politickou stranu není nic zhoubnějšího, než otočky a kličkování podle aktuálního směru větru.  Politika bouchání do stolu a rychlých rozhodnutí a obratů je politikou primitivů a populistů. Vážná strana se touto cestou nemůže ubírat.

Slušnost není slabost, ochota koaličně spolupracovat není slabost, kompromisy v rámci vlády v poměrném volebním systému nejsou slabost, potřeba času na dobré rozhodnutí není váhavost.

Dámy a pánové.
Kdysi ODS sobě i svým příznivcům vzkazovala „hlavu vzhůru“. Dnes bychom si měli říci, že chceme postupovat S CHLADNOU HLAVOU. Myslím, že to přesně vystihuje, jak se v přehřáté době a společnosti má ODS chovat a navenek prezentovat.

Přeji naší zemi, aby prošla bez těžké újmy složitým obdobím, které nás čeká. Přeji nám, abychom obstáli. Děkuji všem našim podporovatelům i spolupracovníkům.  Děkuji vám všem.

Miroslava Němcová
1. místopředsedkyně ODS
22. října 2011, 22. Kongres ODS